Náhrobní kámen

Kapodastr na 7 pražci

[G] Když půjdeš [Emi] po cestě [G] kde růže [A] vadnou
kde rostou [G] stromy [C] bez lis [G] tí
tak vyjdeš [Emi] na místo [G] kde tvý slzy [A] spadnou
na [G] hrob [C] co nikdo nečis [G] tí

Jen starej rozbitej náhrobní kámen
řekne ti kdo nemoh už dál
tak sepni ruce svý a zašeptej ámen
ať jsi tulák nebo král

Dřív děvče chodilo s kyticí růží rozdávat lidem štěstí a svůj smích
oči jí maloval sám Bůh černou tuší pod jejím krokem tál sníh

Všem lidem dávala náručí plnou
sázela kytky podél cest
jednou však zmizela a jako když utne
přestaly růže kvést

Pak jsem ji uviděl ubohou vílu
na zvadlých květech věčně snít
všem lidem rozdala svou lásku a sílu
že sama dál nemohla žít

Tak jsem jí postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal
pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
a svoji píseň jsem jí hrál